Pravěk

football-b

(1913-1931)

Nejslavnější brněnský klub SK Židenice datuje svůj zrod na 14. ledna roku 1913. Jenom je kolem něj trochu nejasností. Jeden pramen tvrdí, že krizi vyvolal odchod fotbalistů – bratří Lorencových – do konkurenční SK Moravské Slavie. Tehdy předsedá učitel Vacl schůzi, na níž je za účasti hráčů místního Studentského teamu a SKA Achilles založen SK Židenice a do jeho čela je zvolen legendární mlynář Cyril Lacina. Mužstvo se schází na hřišti v Zábrdovicích, v místech, kde byly později postaveny lázně.

Pramen druhý, ke kterému se přiklánějí i fotbaloví historici uvádí, že nový klub si pronajal hřiště bývalého Achillesu v Táboře. Ve svém prvním utkání poráží Studentský team. Z průkopnické sestavy SK Židenice se zachovala i některá jména: Kadlec, Šašek, Kern, Bubla, Jahoda, bratři Knauerové, Pavlovec, Vacl i údajně postrádaný J. Lorenz. Odveta se nedohraje ani po třech hodinách, protože hra je každou chvíli přerušována pro výhrady k verdiktu rozhodčího.

První zájezd se uskuteční již v březnu 1913, kdy na půdě tehdy velmi dobrého mužstva SK Haná Kroměříž nováček prohrává 1:8. Navzdory tomuto debaklu dosahuje SK Židenice ve své první sezóně v bilanci 31 zápasů příznivé skóre 112:55. Hráči fotbalově rychle rostou, takže brněnský tisk záhy spokojeně konstatuje: “Židenice nechť pilně cvičí a přihlásí se k mistrovství II. třídy. Moravská Slavia bude mít zanedlouho nebezpečného soupeře!”

Zakladatelé SK Židenice vydrží v jeho dresu až do vypuknutí války. Naposledy se scházejí v následující sestavě: Lorenc ml., E. Knauer, Prokop, Pavlovec, Vacl, J. Knauer, Bubla, Švábenský, J. Lorenz, Lacina, Sekmüller, Jahoda, Šašek, Kern a Kadlec.

V roce 1914 je uspořádáno západomoravské mistrovství B třídy za účasti klubů SK Jihlava, Olympia Brno, Slovan Rosice, SK Třebíč, Viktoria Brno, Moravská Slavia a rezerva SK Židenice.

V době válečné na čas vytvoří společnou jedenáctku Moravská Slavia a SK Židenice. Důvod je prostý – nedostatek hráčů.

Vše se však v dobré obrací a na konci války, dle zpráv v pražském dobovém tisku,  se objevuje na fotbalovém nebi nova nebývalé velikosti SK Židenice. Klub, o němž donedávna za hranicemi města málokdo věděl, také většinu hráčů často mění, jako ostatní, ale neustále má pohromadě nejméně patnáct prvotřídních borců. Útok vede – a zároveň trénuje mužstvo – předválečný rakouský reprezentant Heinzl z WAFu, ve středu zálohy nastupuje obvykle Šroubek přetažený z Prahy (Viktoria Žižkov). Mužstvo jde od vítězství k vítězství a jak by ne, když mu občas zatlačí i sudí… V čem je tajemství? V brněnské posádkové nemocnici působí dr. Katolický, a to je velký přítel fotbalu. Co válečných marodů se v Brně zdrželo, jen aby mohli oblékat dres Židenic! Především je tu ale mladý předseda klubu, mlynář Cyril Lacina. Okouzlující společník, který nelituje peněz a nadto disponuje platidlem, jež je v těch hladových časech nad peníze: moukou. Legendární jsou zvací telegramy pro přespolní soupeře obsahující lacinovskou větu: “Přijeďte rychlíkem s pytlíkem!” K utkání Morava (SK Židenice) – Čechy (1:0 gólem z penalty v posledních minutách) přivede hostující mužstvo jako kapitán hráč SK Smíchov Bohumír Svatoš. Ten po rozmluvě s Lacinou a jeho následné intervenci u posádkového lékaře v Brně již zůstává a v budoucnu mu odvede neocenitelné služby jako hráč i sekretář.

Židenice na sklonku války se mohou úspěšně postavit kterémukoliv týmu. Hrající trenér Heinzl, Kern, Jahoda, Vacl st., Lacina, Beneš, Vacl ml., Knauer, Svatoš, Šašek, Werrauch, Schlessinger, Šroubek, Hlaváček, Vražina. Vedení klubu působí ve složení Cyril Lacina, Foller, Jeřábek.

Na jaře roku 1919 je v rekordním čase zbudováno a oploceno nové hřiště v Zábrdovicích. Předsedovi klubu se daří na tehdejší dobu jev naprosto nevídaný. Na ohradě je vyprodána plocha na tolik reklam brněnských firem, že z výtěžku se uhradí nejen náklady na oplocení, ale i na stavbu šaten a sedadel v hledišti.

I v překotné době poválečné se Lacinovi daří udržet pohromadě skvělý tým. Vnitřní trio útoku Štapl – Křenek – Mazal ( toho později zastoupí Laštovička) by od minuty mohlo nastoupit za národní mužstvo Však se také v jeho dresu až na Rudolfa Křenka všichni jmenovaní hráči postupně objeví.

Přečtěte si také  Mistři: počet gólů v jednotlivých sezónách

Další spekulace z dobového tisku: “Nebýt vřav na scéně footbalové při zakládání svazu, intrikaření zástupců pražských a středočeské župy při tvoření asociační soutěže by byl SK Židenice jistým mistrem.”

V roce 1919 se rodí Západomoravská župa Zakládajícími členy jsou: SK Židenice, SK Moravská Slavia, Čechie Zastávka, Slovan Rosice a SK Velké Meziříčí. Bohužel na župním přeboru se nedohodnou.

V roce 1919 reprezentuje Československo, byť v neoficiálních zápasech na Vojenských hrách v Římě i hráč Židenic Mazal. Tehdejší výsledky neoficiální reprezentace B jsou výhra s Itálií 1:0 a prohra s Belgií 2:3.

Do Zábrdovic přijíždí v roce 1920 Slavia a SK Židenice ji poráží 6:2, pět gólů střílí Mazal a šestý přidává  Křenek. Hru mužstva tvoří záložník Leopold Hlaváček, který za války přišel z Viktorie Žižkov, po Karlu Peškovi – Káďovi druhý nejlepší té doby.

Na fotbalový turnaj OH 1920 v Antverpách je nominován též i Otto Mazal, vlastním jménem Škvajn, odchovanec kladenského fotbalu. V době konání turnaje však jeho přestup z SK Židenice není stále dořešen, i když za AC Spartu již nastupuje v bleskovém nominačním turnaji. V roce 1922 je ze Sparty na hodinu propuštěn! za poskytování informací redaktoru Josefu Lauferovi z deníku Prager Tagblatt o zájezdu Železné Sparty do Španělska. Odchází do konkurenční Slavie. Zde jeho blesková a výtečná kariéra roku 1923 v pětadvaceti letech končí na nádraží v Karlsruhe, kdy kvůli zapomenutému fotoaparátu vyskakuje z rozjíždějícího vlaku. Ošklivě si poraní koleno. Později se stává trenérem a vede mnoho předních českých klubů i polskou národní reprezentaci.

V září roku 1920 umírá Cyril Lacina, mecenáš a předseda SK Židenice. Role předsedy se ujímá továrník Rudolf Foller.

V roce 1921 odchází do Slavie další hvězda židenického útoku Štapl, vlastním jménem Rudolf Sloup, původem z Plzně a zakladatel fotbalové dynastie Sloupů. Přezdívku získal podle kolíku v podrážce kopačky – štaplu.

V roce 1922 se po dlouhých tahanicích poprvé hraje o titul mistra republiky mezi zástupci jednotlivých žup. Západomoravskou vyhrává SK Židenice před SK Moravská Slavia. Hned v prvním kole ovšem Židenice prohrávají s SK Hradec Králové 1:6, když ještě většímu debaklu zabrání výborný brankář Machát. Soupeře domácích zastaví až ve finále a mistrem se stává AC Sparta Praha. 

V roce 1923 se opět začíná uvažovat o celorepublikové nejvyšší soutěži a ihned začínají padat návrhy kdo by ji měl hrát. Z Brna se vážně uvažuje o čtyřech celcích – SK Židenice, SK Moravská Slavia, Brünner SK a Makkabi Brno později přejmenovaným na Blue Star.

V roce 1923 je do SK Židenice na testy pozván tehdy velmi mladý devatenáctiletý František Plánička. Na první pokus nezaujme a i přes naléhání předsedy klubu Follera již podruhé nepřijede a přestupuje do Slavie.

Na neúspěšném vystoupení na OH 1924 v Paříži SK Židenice reprezentují útočníci bratři Jan a Josef Novákovi. I po odchodu z reprezentace zůstávají klubu po dlouhou dobu věrni. 

SK Židenice vyhrává s přehledem Západomoravskou župu v roce 1925 i 1926. Nadto vyhrává v roce 1926 titul amatérského mistra republiky. Postupně zdolává Prostějov 4:3, Moravskou Ostravu 5:1, DSW Vítkovice 4:2, Sportbrüder Střekov 2:0 a ve finále poráží SK Spartu Košíře 6:5. Židenice vedou už 3:0. Finále sehrají ve složení: Machát – Doležal, Holas – Šádek, Kačerovský, Vidlák – Janhuber, Jan Smolka, Jan Novák, Josef Smolka, Lelek. Trenérem je lehkoatletický reprezentant Václav Vohralík. Na brněnské nádraží přichází vítěze přivítat na 20 000 lidí.

Koncem 20. let se dostává klub do své první větší krize. V sezóně 1927/28 prohrává s Prostějovem 4:2 zápas o titul mistra Moravy, v letech následujících končí v mistrovství Moravy až na posledním místě.

Další ranou je výpověď od města ze stadionu v Zábrdovicích, nějaký čas tráví v azylu u Blue Staru a nakonec se přesouvá roku 1930 Na Rybníček, kde 28. října sehraje otevírací utkání s týmem DSK Třebíč v poměru 4:2.

22. prosince roku 1931 učiní valná hromada zásadní rozhodnutí o přechodu prvního mužstva do profesionálního tábora, což ji umožní bojovat o účast v Asociační lize.

… a tím končí období pravěku SK Židenice.